Datum: 01.04.2012
Vložil: Johanka z Arku
Jedno z našich dětí bylo odebráno ze soc.důvodů.Prcek byl vychováván v lásce,ale v podmínkách,kde byste nechovali ani psa.Čert ví,jak by to bylo dál.Rodiče,kteří se neumějí starat ani o sebe,ale svoje děti milují,neubližují jim,ale také nejsou schopni zajistit základní materiální podmínky k žití.Když k nám prcek přišel,bylo mu pět let,návyky žádné,přesto šťastný,veselý a pozitivně naladěný.Proto nám nedělá problém stýkat se s bio rodiči,neublížili mu.Přátelé z nás sice nejsou,ale zajdem na kávu,časem došlo i na tykání a prvotní strach,že o prcka přijdou,je dávno pryč.Tomu se říká láska.O rodičovské "lásce" by mohly vyprávět sourozenci,kteří skončili v zařízení,přišli plní modřin,špinaví,hladoví a strach jim koukal z očí.Bio rodiče se o ně naštěstí nezajímají,ale nejsem si sebou vůbec jistá,kdyby se s dětmi chtěli setkat.Ne,v tomto případě nebudu podporovat vztahy s původní rodinou.Nebudu jitřit rány těžce zahojené a budit démony spící v dětské duši.
