Den Dětí

SLÁVA, SLÁVA DEN DĚTÍ JE

TADY...

Zítra je Den dětí u nás. Bude Díííííííííívadlo a těším se víc než děti. Odškubnu je od počítače notebooku, vyženu je od televize a videa a budeme skákat v pytli, házet kroužky, vrhat míčky do otevřené tlamy a střílet vzduchovkou a bůhví co ještě.

Vesnická Dívadla a taky Phlééésy mají obrovské kouzlo. Někdo přijde vyšňořen v obleku a keckách, jiná v ultra krátké sukni z minulého století, děti načesané a vymydlené (alespoň ze začátku a potom už je to stejně jedno), mamky a taťkové, milenci po sobě pokukávají potajmu přes půllitr s pivem. Točí se limo, pivo, opékají klobásky a klábosí se a nadává a každej je chytrej a běh světa se vyřeší jednou zelenou a globální oteplování velkým rumem.

Den dětí je společenská událost. Alespoň u nás na vsi. Naše děti jsou většinou středem pozornosti, každý se usmívá a kluci tajně ucucávají pěnu ze džbánku starého pana Myšky a holky tančí jak o život na Šmouly i Káju Gotta. Zítra tomu nebude jinak. Mám ráda všechny tahle události a Den dětí obzvlášť, protože já mám dětí hodně a to je velký důvod k radosti.