Jinak to je hodný kluk

Někdy život vypadá naprosto beznadějně. Zoufám si nad nedostatkem peněz, nepochopení ze strany manžela a naprostá tupost našich puberťáků dosahuje absolutna. Jejich módní kreace, které si nezadají s výstřelky předních módních návrhářům mě nechávají v klidu. Vlasy dlouhé, dredy, číra, hlavy omotané kusem prostěradla apod. Prý jdou s dobou. S čím se nemohu ovšem vnitřně srovnat, je fakt, že šijou! Tedy úpravou jejich svršků. Z nových džínů se ustřihnou kraťasy a nohavice se našijou nejlépe ze starých obarvených manžestráků. Aby to opravdu bylo ono, je třeba instalovat nášivky, které jak sám název napovídá, jsou určené k našívání. to snad pochopí každý. Co ale s tím, že jsou to nášivky putovní? Špendlí se! Spínacích špendlíků je třeba tolik, že při bouřce raději nevycházejí, aby je nezasáhnul blesk. To všechno bych ještě ustála, nebýt zvláštní úchylky (jak to jinak nazvat), která nutí jednoho z mých synů ustřihnout prstíčky od rukavic. Nevybírá si. Rukavice pletené, zateplené a MOJE nové kožené od jééééžiška. Kdybych nenašla zbytky kožených špiček v odpadcích, žila bych dodnes v domnění, že jsem je ztratila. Taky kapuce od mikin jsou pro něj nepřekonatelné lákadlo a jestli jste někdy viděli mikinu, od které byla "odborně" odstřižená kapuce. Dáte mi za pravdu, že to se už prostě nosit nedá! Dnes je synáček dospělý, žije svůj život, má dokonce i holku a psa. Co nemá je pračka, takže mám přehled o jeho prádle. A víte co? Občas věším mikiny bez kapuc, kalhoty bez kapes, děravé ponožky navrstvené v sobě, aby jedna díra nepřekrývala druhou. No co - někdo krade spodní prádlo,někdo stříhá...ale je to hodnej kluk.

Madla Z