Když se daří, tak se daří :)))

31.05.2012 22:08
Odvezla jsem naše pěstouňátka ráno do školy, nakoupila, došla jsem domů, uvařila si kafe, převlékla se a že dojdu do auta pro nákup. Vzala jsem si mikinu a synovy boty 45, vyšla ven a... A zabouchla za sebou. Jasně, že klíče zůstaly doma. Paráda, nikdo nebyl doma a psa jsem to ještě nenaučila. Dala jsem si kouřičku a přemýšlela, jak se dostanu domů a uvažovala o včerejším článku, kde zloděj popisoval vnik do domů. Nic z toho nebylo k použití, jen to rozbití skla, ale to jsem prozatím zavrhla při představě, co by mi na to řekl manža. Obešla jsem dům a vyzkoušela všechny dveře, to kdyby manža zapomněl někde zamknout - nezapomněl. Okénko do sklepa - je tam malé okénko s dírkovaným plechem, třeba ho prohnu a otevřu si - příliš pevný plech. Ach jo, budu muset rozbít okno, to zase budou kecy. Naštěstí mě napadlo se podívat, jestli syn má zavřené okno na balkon - neměl, jupíí!! Jenže jak se dostat na balkon??? Potřebuju žebřík, no jo ten je zamčený ve stodole. Vidím souseda, jupíí!!! Nemá žebřík a jeho ujištění, že to s tou paměti bude horší, jsem fakt nepotřebovala. Nic jdu páčit visací zámek na stodole, malá motyčka s ním nepohla. Našla jsem roxor, páčila jsem zámek a praskla závora, neva, mám žebřík!!! Donesla jsem žebřík, na zemi rozložila, nojo, to je blbost, jak ho dostanu v té délce nahoru? Chce to zase složit, nešlo to celé, tak aspoň tak. Postavila jsem žebřík, dosáhl, ale jen tak tak, musím ho zvětšit. Nešel mrcha! Nedá se nic dělat, musím to prubnout, sundala jsem si boty, v 45 se špatně leze, žebřík dosahoval těsně pod balkon. Když spadnu, najde mě manžel až přijede z práce. Vylezla jsem, rukama se chytla dřevěného zábradlí a modlila se, aby neprasklo a šup! Byla jsem v bezpečí!!! Tak příště už budu určitě vědět jak na to, jen musí být nahoře otevřené okno

—————

Zpět