Půjdem spolu do Betléma

"Mami, mami, máme doma vyrobit něco vánočního, co se bude prodávat na vánočním jarmarku." Dominik má oči na vrch hlavy a chrlí na mě nové informace jako kdyby šlo o život.
"Malenka bude dělat anděla a Tonda pastýře. Na náměstí bude betlém."
Tak vida, budeme mít anděla. Malenku nám před měsícem vrátili z první třídy zpět do přípravky. Chodí tam už potřetí. Anděl z ní ale bude krásný, o tom vůbec nepochybuji.
Ale co s těmi vánočními skvosty? Lámu si hlavu co vyrobit, aby to každý neobešel obloukem. Nejsem moc nápaditá a vlastně ani zručná. Vsadím tedy na jistotu. Není nad překvapení. Nad tajemství ukryté v lákavém obalu.
Pečlivě prohrábnu všechny šicí materiály a po důkladné revizi obětuji zbytek červeného flauše. Červený pruh látky rozstříhám na stejně velké obdelníčky, z kterých  pak  ušiji malé pytlíčky. A sarka, je jich přes čtyřicet! ČÍM JE NAPNÍME?
Padly na to všechny balené bonbóny a žvejkačky co jsme doma měli a celá hromada nejrůznějších cetek. Každý z pytlíčků, vedle sladkého překvápka, skrýval tajemný  poklad v podobě korálkového náramku, přívěšku na klíče, figurky z kinder vajíčka, miniautíčka, prstýnku, píšťalky nebo hopsakoule. Ti šťastnější objeví opravdové vánoční poklady. Z naší adventní  výzdoby zmizelo pár malinkých zvonečků, rolniček a skleněných andělíčků se zlatými křídly. Nás stromeček bude chudší i o pář zlatých mincí. Komu by to ale vadilo? Jsou přece vánoce!!
Když děti na malé červené pytlíčky uvázaly zlatou mašličku, vypadaly úchvatně. Poslední tečku nasadily malé třpytivé samolepky s vánočním motivem. Doporučuji cenu 10 korun. Sama bych si jich pár koupila. Obhlížím pyšně krabici od bot plnou vánočních lákadel.
Babička mezitím vytváří křídla pro našeho sladkého čokoládového andílka.

O pár dní později už Malenka poletuje po domě v dlouhé bílé róbě. Křídly shazuje vánoční výzdobu z kuchyňského parapetu a na krku jí cinká zvoneček uvázaný na zlaté pentli. Je nadšená.
Tonda snavlečený do mámina hnědého kožíšku, s beranicí, vypadá spíš jako rudoarmějec než jako pastýř. Barevnou holí tluče do všeho kolem a netrpělivě vyčkává pokynu k odchodu.
Já s ostatními dětmi dorazím na náměstí později. To už po celé vesnicí zní tóny vánočních koled. Musíme si proklestit cestu davem, aby jsme se mohli poklonit Ježíškovi uloženému v jesličkách a zamávat všem andělům a pastýřům.
Betlém je krásný. Na balíkách slámy sedí Josef s Marií. Ty tvářičky znám ze školky.
A o kousek dál, v hloučku stojí několik pastýřů. Náš Toník odhodil na zem plyšového beránka, kterého držel v náručí a pastevechou holí vyhrabává díru ve sněhu. To je celý Tonda!
Moji pozornost vzbudí dvě řady krásných bílých andílků přimrzlých k chodníku.  Na zádech křídla, na hlavě kulichy a klepou se zimou i když mají pod andělskými hávy teplé zimní bundy. Venku mrzne a oheň v Betlémě je jen namalovaný stejně jako ovečky a kravičky.
"To je bordel , jsme obklopeni pastvinami, všude jsou samé krávy a ovce , oslů máme plnou radnici a oni jim sem dají jenom kulisy" Směje se starý pán a hrdě zamává svému vnoučkovi pastýřovi, kterému náš Tonda holí právě sešťouchnul s hlavy beranici.

Naštěstí je za chvíli po všem. Koledy dozní, rozzáří se stromeček a já si stejně, jako ostatní rodiče, odloupnu svého anděla z chodníku. Přemístím ho do Betléma a vyfotíme pár fotek.
Koupíme si pár krásných perníčků, které věnovala naše šikovná starostka a horký čaj. Já s rumíkem. S důvěrou, že neoslepnu,  pomalu popíjím a cítím jak roztávám. U jednoho ze stánků zakoupím anděla, vyrobeného z ruličky od toaletního  papíru a adventní svícen v květináči. Na verandu bude dobrý. Mám radost, že z malého stolku zmizely všechny pytlíčky s překvapením. I malenka už může hýbat nohama a tak zamíříme k domovu. Dnes nás čeká výzdoba obýváku a taky tůjku před domem oblečeme do světelné róby, to aby krásně svítila Ježíškovi na cestu.