Bez reklamy nejsou mámy???

„Mamííí, mamííí koupíš nám ho?" žadonil náš syn, potom co proběhla reklama v televizi. Možná si ještě vzpomenete na TV spot, na nádherné štěně zlatého labradora, které uchopilo do tlamy konec toaletního papíru a rozeběhlo se s ním do vedlejší místnosti. Za okamžik byla rolička prázdná a dítě sedící na záchodové míse spustilo povyk.
Chvíli si to rovnám v hlavě, než mi to docvakne „Jo, ty chceš to štěně, ne ten toaleťák!"

Reklama je reklama.
Jsem dobrá máma a tak máme nejen ten toaleťák, ale i to štěně! Tedy, dnes už to je dáma v letech, zasloužilá matka a miláček rodiny. Začalo to ale právě reklamou...
Dobrá reklama či upoutávka dělá divy. Kdo by nevzpomínal na hlášku: „Já nemusím, já už ho vidím!" z vánoční reklamy na kofolu!

A stejně roztomilá holčička teď vystupuje v reklamě na pěstounskou péči. „ Mami, kde jsi?" zazní smutně a vůbec nepochybuji, že to osloví nejednoho váhavce.

Budou ale zájemci chtít to, co jim později bude nabízeno ve skutečnosti?

Pokud ano, je všechno v pořádku. Klidně ať v reklamách na šťastný domov vystupuje kdokoli. Trochu se ale obávám, toho, že se po příchodu dětí, nová rodina ocitne v docela jiné realitě. Měli by být připraveni. Mají právo na informace od samého počátku.

I po letech si vzpomínám na náš naivní začátek pěstounské péče. Na dvě vlčata ulovené ve volné přírodě a vsazené do civilizace. Nebylo to tak, že by se mláďata přizpůsobovala novému domovu, ale po několik měsíců se náš dům měnil v divočinu a my v obyvatele džungle.
Nakonec jsme se se situací vyrovnali a vrátili se ke kormidlu. Už jsme to opět my, kdo určuje pravidla. Ani po pěti společně prožitých letech, nemůžu ale potvrdit, že by byla dodržována.

Pěstounská péče se nedá prodávat. Není to otázka nabídky a poptávky. Jako první by měl zájem projevit ten, kdo se chce stát náhradním rodičem. Slovo náhradní neznamená méně, náhradní ponožky si každý bere pro jistotu, náhradním autem spěcháme do práce a náhradními brýlemi koukáme na svět...

Každá reklama ukazuje jen jednu stranu mince, ta druhá bývá pečlivě skrytá. A dvouletá záruka? Tak té se právě obávám ze všeho nejvíc!