Bio zahrádka pana ministra

Reklama na PĚSTOUNSKOU PÉČI? Tak jako je BIO mrkev, bio brambory, bio okurky… krásné, čisté, přírodní. Prostě bezvadné. Nic není lepšího než BIO. Budete zdraví, šťastní, navíc je to domácí produkt.

Napadá mě paralela. Kdo by nechtěl BIO DĚŤÁTKO.
Blonďaté robátko, spokojená rodinka a snadný výdělek. Někde se asi stala chyba. Proč já a další tři tisícovky pěstounů nevylosovali taky takové poklady ( hlavně mi všichni nepište, že zrovna vy takový poklad máte doma, já vím, že ano:)). Že by si tyhle reklamní BIO DĚTI nechávaly úřady pro nové uchazeče?

A co děti, které tolik BIO nejsou? Cikánské, postižené, duchem chudí, s vlastní rodinkou k pohledání? Na tyhle děti jsem reklamu neviděla. A PŘITOM JICH JE VALNÁ VĚTŠINA.

Jako natěšený čekatel, uchazeč o PP, jsem prošla několika dětskými domovy a jedním kojeňákem. Viděla jsem mnoho krásných dětí, vlastně všechny byly nádherné. Ale taky smutné, postižené, deprivované, nemocné - byť jen steskem po mámě a tátovi.

Většina dětí asi nebyly z BIO ZAHRÁDKY PANA MINISTRA. Skoro každé mělo svůj příběh, svou diagnózu, svého lékaře či odborníka na duši.

REKLAMA NA BIO DĚTI JE KLAMAVÁ REKLAMA ZÁKAZNÍKA - BUDOUCÍHO PĚSTOUNA.

ŽÁDÁM O NATOČENÍ VÝZVY, VÝZVY PRO LIDI, KTEŘÍ CHTĚJÍ DRŽET DĚTSKOU PACKU, TLAČIT VOZÍK A SUŠIT SLZY. Preferuju pravdu, v tomto tak ožehavém, složitém a nesmírně citlivém poslání, povolání... říkejme tomu jakkoli.

Znám bezva děti, které by byly výbornými adepty na televizní reklamu: jeden romský výrostek, postižená holčička, hyperaktivní tříleťák a třeba náš Mauglí. Tyhle děti jsou báječné, ale na úplně první, ten nejprvnější pohled to nepoznáte. NEJSOU BIO, JSOU SUPER KVALITA!