KDYŽ SNĚŽÍ PŘÁNÍ....

Když začne padat sníh a svět je měkoučkej jak babiččina peřina, to do vánočního času zbývá jenom kousek a všichni blázní.
 

Ježíšek, Santa, děda Mráz, Svatý Noel i Nicholas, ti všichni čekají na svou chvíli. V Betlémě rozsvítí a světýlko pošlou dál.
Sněží. Vločky jak maličká peříčka, poletují vzduchem a najednou, najednou je ticho a lehounko. I ten největčí bručoun se trošičku usměje.

Jsou Vánoce.
Peču cukrátka a holky a kluci vykrajují hvězdy a koníky, komety a srdíčka, všemožné tvary a velikosti. Koledy, na kytaru zahrané, nesmělým hláskem zpívané. "Jéééžišku, paňáčkůůů ". Plující lodičky z oříšků - Kampak vás zanesou, poklady moje? -
Diskuse o možném i nemožném: "Mami, jí se ten bubák z jablka? "Mami, pije miminko mlíko z tátovejch chlupanejch prsou? "Mamko, Tomáš a Mauglí snědli tu čokoládu "Mamíííí, Peruna má KRF na prstu, "Mamí....."

Sněží. Otevřít pusu a nachytat vločky do pusy. Lehnout si do sněhu a udělat andělíčka. Uschovat první letošní kouličku do mrazáku.
Zavřít oči a něco si přát:
"Co sis přála, mami?"
"Abysme byli všichni zdraví a měli se rádi a taky děda, aby se vymarodil...(to si moc, moc přeju)."

"A co jste si přály vy?"
"Aby si byla moje mamka," Rozinka mi žmoulá ruku.
"To přece jsem, truhlíku."
"Já chci bejt víla, abych měla křidýlka a mohla lítat, víš?" Perunky přání je vymyšleno do detalů.
"Vílu? Co s ní budeš dělat?"
"Bude mi svítit, když se ztratím."
(Perunky noční můry jsme ještě úplně nepřemohli.)
"A ty Ančovičko?"
"Abych byla velká. Budu mít prsa a červenou pusu"
Přemýšlím, jak Ančovičce říct, že jsem velká a červenou pusu nemám a namísto prsou mi narostl akorát zadek!
Ne, nechám jí v nevědomosti....zatím.
"A vy, kluci? Co jste si přáli?"
"Abych vyhrál fotbal a byl nejlepší fotbalista na světě."
"Aby už byly Vánoce."
"Abych se ti narodil... mami." Mauglí na mě kulí oči a mě ty moje začaly nějak pálit.

Zaplavil mě pocit štěstí.... Je to přesně tři roky co jsme se potkali s Mauglím Havranpírkem.
Někomu se to může zdát krátká doba, ale ne, Mauglí Havranpírko na nás čekal už dva roky v děcáku a když jsme přišli, tak se bál on i my. Jak nám to spolu půjde, jestli si budeme rozumět, jestli do poloviny svého srdce otiskneme tu svou.

Můj strach z neznámého dítěte, malého cikánka, kterej vykuleně čekal a když se usmál, tak vykoukly špičky totálně zkažených zoubků. Byla jsem frajerka, byla jsem přesvědčená, že mi barva kůže nevadí, nikdo mě nepřipravil na kluka, kterej vybledne jen v zimních měsících.
Kdybych všechno na světe zblbala, kdybych zvorala cokoli, tak v tomhle jediném mě poplácejte po zádech. Zůstala jsem frajerkou. Miluju Mauglího Havranpírka tak, jak jen mi dovolí, abych ho při objetí neudusila.
 

A holčičky? Tři a každá jiná. Mám je ráda a moc, ale na lásku horoucí si musejí počkat. Všechno má svůj čas. Pro malé zázraky z cizího břicha přichází láska po špičkách, (ale počkejte za rok jaké na ně budu pět chvalozpěvy).
 

A Tom? Nejlepší fotbalista na světě? Můj zázrak z lásky zrozený? Zázrak z mého břicha, tak jako jeho bratři.
Ať je to jak chce, moje děti, tvoje děti, naše děti i ty přijaté....
Betlémovic rodina. Tam, kde klaní se králové a dnes i princezny a zázraky se dějí.

Pořád padá sníh. A každá vločka je jedno přání....
KRÁSNÉ VÁNOCE A VŠECHNO DOBRÉ PO CELÝ ČAS. VAŠE RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA