Archiv článků
31.03.2012 00:00
Odvezla jsem naše pěstouňátka ráno do školy, nakoupila, došla jsem domů, uvařila si kafe, převlékla se a že dojdu do auta pro nákup. Vzala jsem si mikinu a synovy boty 45, vyšla ven a... A zabouchla za sebou. Jasně, že klíče zůstaly doma. Paráda, nikdo nebyl doma a psa jsem to ještě nenaučila....
—————
30.03.2012 20:35
Je to zvláštní jak jsou ty naše cesty osudu klikaté. Většina z nás pěstounů, pokud to bylo možné, nejdříve vyvedla vlastní mláďata. A když mláďata začala vystrkovat zobáčky z rodného hnízda, zjistili jsme že, nám to jejich stálé štěbetání bude chybět. Teď nemám na mysli přímo odchod z domu....
—————
30.03.2012 16:54
Naše trampoty se školou začaly, když jsme se před třemi lety přestěhovali z malého města na vesnici. Náš vlastní syn, tenkrát čtvrťák, přestoupil do zdejší školy. Po pár dnech měl strach do této školy chodit, protože mu nějací kluci z vyššího ročníku berou věci a honí ho. Snaha řešit to přes...
—————
30.03.2012 16:49
Já si vždycky večer říkám, že ten dnešní den nepatřil k těm úplně nejhorším. My se nezbláznili, děti přežily. Docela to funguje. Jen mi příjde úsměvné, když tak čtu po různu na diskuzích, jak všichni toužebně očekávají zazvonění telefonu. To u nás je to naopak. Když telefon zazvoní, tak mám...
—————
30.03.2012 16:30
Ale jo, jsou někdy dny lepší i taky dny horší. Děti mě občas vytočí, ale s tím se počítá. Horší to je, když vás vytočí dospělák. Včera proběhly třídní schůzky. Určitě jste té radosti taky nebyly ušetřeny. Hodinu a půl jsem stála na chodbě, než na mě přišla řada. Pak asi pět minut mluvila paní...
—————
30.03.2012 11:39
Nedá mi to, chvíli se nezastavit v dostihovém tempu a nepřidat náš poněkud nevšední zážitek z období, které bych klidně nazvala bodem zlomu. Jak říci dětem, které máme doma od malička, že se nám nenarodily ?
Párkrát jsme už řešili jak zdělit našim dětem, které máme v pěstounské péči, že jejich...
—————
30.03.2012 00:18
Do kauflandu na slevy jezdím každý pátek
-nakupuji pouze tam, kde je možnost splátek.
Akce, to je moje hobby,
jsem z toho jak v transu,
do vozíku házím chleba, mouku, cukr,...
—————
30.03.2012 00:15
Ať si prší zespoda, ať si prší shůry,
nic mne tolik nepotěší jako plný šňůry.
Pro pár kapek z nebe spadlých, nedělám si vrásky
a tak prádlo dále věším, pro ty moje krásky.
Vítr stovky bombarďáků profukuje zlehka.
Závidět mi může každá americká letka!
—————
30.03.2012 00:08
Plná kuchyň nádobí a myčka je v tahu.
Dosloužila chuděra, už nemá ani snahu.
Tak jí marně přemlouvám, po kolenou lezu,
nakonec ty kastroly musím umýt v dřezu.
Jak v závodní jídelně je to v našem domě.
Stát u dřezu každý den, to už není pro...
—————
30.03.2012 00:00
Náš příběh ukazuje přesně to, jak se stát stará o pěstouny, kteří mají v péči zdravotně postižené dítě.
Začátek příběhu najdete zde. Otištěný článek opět v časopisu Naše rodina v období, kdy nám už svitla naděje, že by mohlo být lépe. Ovšem těšení trvalo krátce a nastalo opět velké...
—————
