Podobnost čistě náhodná epizoda 11

Ten večer Tomáš Hofman pořádně přebral. Přesto, že jinak nepije a kamarád je přímo skvělý, tentokrát v něm mizel jeden frťan za druhým a snad poprvé v životě někomu něco záviděl. Jeho nejlepšímu kamarádovi Jardovi Kašparovi se právě narodil druhý vnuk. Cesta z hospody, bujarý hlahol, převrácená popelnice u starostovic plotu a nakonec hlasité a vytrvalé zvonění na rodný domek.
" Tak jsem doma drahá, nalitej, ale doma! A jak zejtra dojdu do práce, na to se mě neptej!"
Simona svého muže v tomhle stavu viděla jen jednou, v den jejich svatby. Bez jakýchkoli komentářů a zbytečného vyptávání odloupla z jeho nohou boty a šoupla ho do postele. Spal dříve než do ní dopadl.

Tomáš si na svůj život nemůže stěžovat, manželství mu vyšlo až napodruhé, ale to první trvalo jen krátce. I tak se v něm stihla narodit dcera Zuzana. V manželství druhém se narodily děti dvě. A co by jste řekli? Zase holky! I když Tom, stejně jako každý chlap po klukovi toužil, nijak ho to nerozhodilo. Holky byly fajn a Tomáš skvělý táta. Místo bunkrů na stromě, vyráběl domečky pro panenky a běhání za mičudou vyměnil za cvičení mažoretek. Nebránil se, když si na jeho bohaté kštici holky trénovaly nové účesy a rozčiloval se jen na oko kdykoli se z jeho skříně nenápadně vytrácely jeho vytahané svetry. Svým holčičkám nedokázal odmítnout vůbec nic. Holky vyrostly a v domě zavládlo ticho.

Dlouhá studia, zahraniční stáže, kariéra, manželství kolem třicítky a první dítě až na konci řady. To je trend dnešní doby. Tomáš si přeje jen to nejlepší pro své tři krásky, ale taky by se rád dočkal vnoučat dříve než zestárne. Tomáš Hofman je celkem spokojený člověk, pro líbivý zevnějšek a téměř atletickou postavu se za ním otočí nejedna baba. Je si toho náležitě vědom, ale život si nehodlá komplikovat. Se svojí pohlednou ženou Simonou proplouvá životem v harmonii, bez hádek a zbytečných šarvátek. Pro chvíle, kdy se přece jen dostaví nějaký splín, je po ruce starý dobrý kamarád ze studentských let, Jarda Kašpar.

Opilcova rána jsou zlá a ta pracovní obzvlášť! Oba pánové, na obřím železném kolosu dobývajícím uhlí v povrchovém uhelném dolu, přežívali do konce šichty jak se dalo. Mořská nemoc jim lomcovala útrobami a v hlavách měli snad tisíc permoníků.
Když bagr utichl, Tomáš se dopotácel do šatny a sesunul se na lavici. " Skočíme na jedno?" rýpl si do kamaráda o dost odolnější Jarin." sotva se usadil vedle. " Jdi s tím do háje, ještě teď mám v krvi snad tři promile" odsekl Tom, který se zoufale snažil najít klíček od skříňky.
" To je fakt, nic se nemá přehánět, sejdeme se večer na kuželkách" odpověděl Jarda a podal kamarádovi klíčky které ho tlačily do zadku.

Šipky, kuželky, pinčes, to všechno jsou pravidelné relaxační aktivity obou pánů, ve skutečnosti se spíš jedná o přátelský pokec a vyčištění si hlavy. Po odehraném turnaji o jedno orosené pivko, posedí a proberou život. Dnes se to obešlo bez kuželek.
" Co tě žere? Takovýho tě neznám!" vybalil Jarin na Tomáše pěkně zpříma. Tomovi se do rozpřádání zbytečné debaty moc nechtělo, odpověděl tedy vyhýbavě? "Tak nějak všechno, znáš to!"
" Neznám! Tak to vybal! To tě tak sebral ten náš druhej kluk? Chodit okolo horký kaše nemá cenu, na to se známe už hodně dlouho!"
Tomáš se krátce zamyslel "No, jo asi to tak bude! Nejde o kluka. Mě je to vlastně úplně fuk, jestli kluk nebo holka. Prostě mě ten prázný dům nějak děsí. Všude ticho, klid, prázdno!" Vnouče bych fakt bral."
Jarda usrkl ze svého oroseného pulitru zlatavý mok a významně se na kamaráda zadíval.
" Nemysli si, ona to není zas taková výhra. Máš tři chytrý dcery, studují, chovají se slušně, dělají ti radost. Já mám jen jednu a ta se nám..no řekněme, moc nevyvedla. Ze školy utekla před maturitou, toulala se s partou pobudů a nakonec si uhnala dítě. Neví kde, neví s kým! Kluka nám hodila na krk hned po mateřský a vlastně i při ní se o něj nestarala. Na prstech bych spočítal kolikrát s ním byla u doktora, udělala mu večeři, něco mu koupila a nebo ho vzala prostě jenom ven. Zase někam zmizela a staráme se my. Objeví se vždycky, když jí dojdou prachy nebo potřebuje vyprat. Anča mu dělá mámu a já tátu. Kluk přitom tu svoji povedenou matinku miluje a brečí, že nepřišla když mu to slíbila. A to mě štve nejvíc! Sakra, já bych do toho praštil!!! Proč myslíš, že o tom nemluvím? Fakt bych jí musel roztrhnout, slepici jednu! Teď má druhý dítě a zase prý u toho žádný otec nebyl." Jarda udeřil pěstí do stolu až nadskočily oba pulitry.Po chvilce pokračoval" Zatím co ty tady řešíš prázdný dům já nevím co bych dal za jeden blbý tichý kout. V pondělí se nám do baráku nastěhuje i s miminem a jak dlouho si myslíš, že jí bude bavit, dělat mu mámu?"

Tom nic neříkal. Tohle nevěděl. Vždycky si myslel, že Jardova dcera Kamila je extravagantní a tak trochu rozmazlený smrad, ale že by to bylo až takhle zlé?
Jarda si všiml jak kamaráda zaskočil, nemá rád dramatické situace a tak, jak je jeho nátuře blízké odlehčil situaci jadrnou poznámkou.
" Hele, tak když se k ničemu nemají holky tak se toho ujmi sám!"
Tomáš se tázavě zadíval na svého kámoše, kterému už v očích zase poskakovalo hejno malých čertíků. "Co kdybys Hofmane poskytl paní Hofmanové Hofmanské kapky? Jsou snad ještě funkční ne?"
Tomáš vyvalil oči a narychlo polkl hlt piva, aby se smíchy nezadusil.
" Kašpare, ty si fakt kašpar!! To jako, že bych si měl udělat ještě jednoho sviště? To mě tedy nenapadlo! A díky nechci."
" Co blbneš? Tak starý ještě nejsme ne?" obhajoval svůj nápad Jarin." No a abych tě povzbudil, něco ti prozradím. Stejně si pořád myslím, že ten malej, pihatej zrzek od Kalinů je můj."
Tomáš se málem udusil podruhé. Zrentgenoval kamaráda pátravým pohledem a po chvíli s předstíranou vážností v hlase dodal.
"Já už vážně nepoznám kdy šaškuješ a kdy mluvíš pravdu, ale varuju tě, ne aby tě někdy napadlo nabízet mé ženě svého mrňavého kašpárka. To bych ti musel dát vážně přes hubu!"