Sen o prázdninách

28.06.2013 11:45

SEN O PRÁZDNINÁCH

To to pěkně začíná. Můj pohled z okna na naší zahradní džungli, kterou nikdo nepleje, neboť v pláštěnce a v gumákách se plevel blbě vytrhává, to mě na náladě nepřidalo.
Je hnusně.
Furt.
Pár horkých dní zřejmě představovalo vrchol léta a teď, dva měsíce volna, bude snad sněžit.

Já ty prázdniny snad nepřežiju...
"Mamíí! Mamííí! Už séééém!"
Ančovička má průjem, Tom nemocné ucho.
Zítra mají odjet na pětidenní pobyt.
Ach jo.

Zítra je vysvědčení.
Bojuju s revoltou neutrhnout na zahradě ani jednu mokrou kytku pro "pančelku".
Paní učitelky mi to letos taky nijak zvlášť neulehčovaly.
Logistické přesuny, lékaři nasmlouvaní na stejnou hodinu a v jiném městě, nepojízdné auto, má chřipka a věčně onudlané děti, to je mé ohlédnutí za uplynulým školním rokem.
Bilancuju.

"Mamííí, mamííí, ma... už nemusíš, utřela jsem se sama"
A sakra.

Jo, pěstounka je jen pro otrlé!
Já otrlá jsem, nekoukám na flíček na triku, barvu ponožek, neumyté nádobí, nerozhází mne dokonce ani studený oběd a zapomenutý zubař.
Co mě dokáže spolehlivě vytočit, je paní učitelka, která domácím úkolem zaměstnává celou rodinu, doktor, která mi pošle pozvánku na pozítří nebo čerstvě vykoupaný pes, který se vyválí v prvním bordelu, kterej potká.

Chtěla jsem nakoupit kecky a kraťasy, chtěla jsem se jezdit s dětma koupat a házet jim svačinu přes plot, když pojedou okolo na kole, malovala jsem si ranní procházky s Beníkem a kávu, vypitou na zahradě, když všichni ještě spí. Opájela jsem se vidinou lesní vůně na chalupě a vyhřáté paloučky letním sluncem.
Sním.

Je osvěžující,čerstvé teplo.
Ne horko, ne parno, ale právě takové teplo,aby to bylo příjemné.
Nevyzpytatelná modř, která se rozkládá tam nahoře.
Člověk ani nedokáže pochopit, že je to stejná obloha, která v noci byla černá, třpytivá propast.
Ta modř je jen iluze, úkaz vyvolaný lomem světla.

Letní obloha je hudba. Vítr se nese z prostoru a hladí jako zvědavý jazyk. Lákavé vůně květů, opojné a aromatické jako sladké víno.
A zázrakem spadlo z bezoblačné oblohy pár kapek, trochu zašelestily a zmizely, jakoby se vypařily.
Spokojené slunce, rozprostírající se do daleka nad loukou, posetou miliony blatouchů a nad vonným stínem pod ořechem.
Podél silnice, vinoucí se údolím, růžově odkvétají jabloně a jejich lístky připomínají rozházené konfety.
Kapky rosy se třpytí jako modrý email.

Léto.Čas odměřovaný sluncem.
Z očí nám spadnou klapky o nichž nemáme tušení. Všechny smysly jsou vyladěné na léto.
Bosé nohy v hedvábném jílu nebo na teplé tvrdé skále.
Šaty se na sluncem rozpálené tělo lepí jako mokrý papír.
Vánek, slunce a pohlazení lesa, chladivá tráva a horký písek.
Déšť, který snad padá na přesně vymezená místa, bouřka, kdy mraky ždímají z nebe neviditelnou vodu.
Letní žár, letní vzduch,l etní píseň,l etní déšť a letní láska.
A když se vesmír někdy rozsvítí - to se prý potkávají hvězdy....

....té noci mi naplňovalo uši nepřetržité šumění lesa.
Není kam spěchat. Kouzelná síla spánku mě zvedla z mého lůžka a přenesla do krajiny mých snů.
Kráčím tiše, abych nevynechala ani kousek. Krása kolem, krása uvnitř.
Je ticho. Lesní ticho.
Husté, veliké, ohromující.
Staré stromy se lehce pohupují. Nořím se do zeleného operačního sálu lesa, do bezedného moře moudrosti.

Všude kolem mne proudí vědění starší než řeky světa, starší než skály pod horami, staré jako věčně se otáčející země.
Jdu.
Je letní podvečer.Všechno se spojilo v jeden celek. Jako živá,neviditelná bytost, která mě k sobě připoutala a sevřela v náručí všezahrnující síly.
Lahodný zlatý slunečný den zbledl. Jasná obloha s lehkým nádechem plamene ztratila své světlo a rozzářily se večerní hvězdy. Noc získává na síle. Skutečnost se stává snem a sen skutečností.
Země se propadla do temnoty a starý les hlídá svět jako rytíři svůj Svatý Grál.

Obrátila jsem oči vzhůru a uviděla rozlehlou klenbu planoucí hvězdami, lesklý pás třpytícího se stříbra, který osvětluje krajinu, žádný člověk ji dosud nespatřil.
Jsem na obrovském břehu světa.Čeká na mě.
Přestala jsem přemýšlet docela.
Tělo mi ovanula známá vůně.
Zklamaně jsem si pomyslela,že se má mise nezdařila, ale pak pocítila nesmírný příliv síly.
Místo v mém snu splynulo se mnou nebo já s ním.
Otevřela jsem oči.

Krásné prázdniny všem.

—————

Zpět