Velikonoční Bakaláři

Velikonoční story I.

Každý rok dělám dva velké úklidy. Vánoční a Velikonoční. Nebaví mě ani jeden. Za ten vánoční jsem letos zaplatila synovi, který chtěl půjčit menší obnos peněz a protože vím, že se se zapůjčenou částkou setkám na svatého Nikdejše, byly to prachy versus úklid. Na velikonoce nikdo nic nepožadoval, Ozákovi se jako vždy zdálo uklizeno a navíc: "Okna jsem myl nedávno". Tím zřejmě myslel ty dvě půdní okýnka 50 x 50cm, jím očudlaná před dvěma lety. No nic, uklidím si to sama, alespoň to po nikom nebudu dělat znova. Vzala jsem to pokoj po pokoji, od kluků vynesla láhve od pití, plesnivé hrnky, talířky, obaly, papírky, kelímky od jogurtů, ztracenou bačkoru, liché ponožky, kapesníky, odtrhla jsem cukrátka z koberce a žvýkačky z pelesti postele, převlékla cíchy, zabavila Ozákův erotický časopis a přešla k dívenkám. Tam na mě čekalo něco podobného, pouze bez časopisu, zato s rozsypanými korálemi. Obývák dobrý, zbaven chlupů psích a kočičích, docela lidská místnost. Koupelna, záchod, chodba, do skříní jsem radši nešla. Nakonec jídelna. Místo zametání raději vysávám a beru vše, co je možné se vcucnout. Korálky, prach, drobky, stavebnice a... u krbových kamen ŽHAVÝ uhlík. Kdo nezažil nepochopí. Prach, stavebnice, korálky, drobky, vše se vznítilo v papírovém pytlíku v břiše vysavače a z jeho pozadí vyšlehl plamen asi metrový. Jsem holka činu, nejdřív vyhodit balkonovými dveřmi ven hořící řvoucí vysavač, potom vyškubnout kabel z vytržené zásuvky, zamaskovat zásuvku, rychle zamést, uklidit zbytek a pádím na velikonoční bochany. Povedly se. Máme šest bochanů, dva berany a tři malé zajíčky. Když jsem chodila do práce, tak se ženské předváděly se svými výtvory a se slovy: "Dneska se mi to moc nepovedlo", přede mne strkaly zákusky vánoční, velikonoční nebo jen tak, krásné, křehké, mini tvarů, prostě sen - nenáviděla jsem je. Já měla věnce, linecká kola, dukátové buchty a vanilkové rohlíky, no a? Jeden bochan je jenom pro Ozáka. Posypaný mandlemi, pocukrovaný a s rozinkami - bude muset spravit ten vysavač, vytrženou zásuvku.

P.S. Jednomu zajíčkovi kočka užrala prdel, tak veselé Velikonoce všem :)

Madla Zemanová Ronja, dcera loupežníka

Velikonoční story II.
 

Velikonoce rozhodně nepatří k mému oblíbenému období, a proto se nikterak nehoním. Vytřu, vyluxuju, neumytá okna a nevyprané záclony si nějak zdůvodním. Tyto svátky jsou u nás hlavně o jídle. Svíčková, bramborový salát, chlebíčky z šesti vek, beránků jak na pastvě a hlavně plato vajec v různých barevných kreacích. To jsou naše Velikonoce. Moje maminka byla jiná třída. V tomto období se u nás lesklo a třpytilo úplně všechno. Drbala okenní rámy, trubky ve stoupačkách, víčka na šampónech, obrazy zezadu i našeho otce. Já jsem to úplně nesnášela. Byla jsem nedobrovolně zapojována do této očistné aktivity a místo, abych sledovala pohádky v televizi, třídila jsem ve špajzu kompoty podle abecedy a ve skříni froťáky dle barevných odstínů. Mamka nevynechala jediný koutek našeho třípokojového bytu. V rámci dokonalého úklidu se rozhodla, zlikvidovat nežádoucí hmyz, parazitující v naší koupelně. Rybičky, známe všichni. Drobné hbité broučky milující především vlhké prostředí. Starý cihlový dům byl pro jejich chov naprosto dokonalý. Naše koupelna nebyla veliká. Jedna obezděná vana, toaleta, umyvadlo a nový plynový kotel, v záběhu, s věčným plamínkem. Umístit koš na špinavé prádlo, už byl problém. Maminka v nedaleké drogerii zakoupila jakýsi hubič lezoucího hmyzu ve spreji a aniž by si pečlivě pročetla návod, vyrazila do akce. Bohatě zastříkala stěny, záchodovou mísu, podlahu, umyvadlo ze všech čtyř světových stran, nevynechala ani baterii zevnitř, … Mimořádně velkou péči věnovala vaně. Tu vystříkala důkladně i se sifonem a gumovým špuntem. Pak jí ale napadlo, že by měla provést deratizaci vany i zespoda. Od nápadu k činu byl jen mžik. Malým čtvercovým otvorem, který slouží na čištění sifonu, se doslova nasoukala pod vanu. A v tomto stísněném prostoru, bez možnosti jakéhokoliv pohybu, začala postřikem hmyz hubit. Kdyby si bývala pročetla návod, věděla by, že prostředek nesmí přijít do kontaktu s ohněm. Je hořlavý a hrozí nebezpečí výbuchu! Věčný plamínek na našem plynovém kotli, v těsné blízkosti vany, dokonal dílo zkázy. Ta rána byla slyšet i v sousední ulici! Když otec matku vydoloval, ještě doutnala. Byla důkladně sežehnutá. Vlasy i obočí měla jak po chemoterapii. Obličej jako přezrálé rajče! Ne, že právě tohle by byl důvod, proč na velikonoce neřádím s hadrem a smetákem jak smyslů zbavená, ale když se blíží nebezpečí velkého úklidu, vždy se mi tato historka vybaví. Mrňavé rybičky se usadily i v naší koupelně. No tak si tu holky zůstaňte, a když polezu do vany já, tak uhněte stranou. Nakonec, místa je tu dost!

Veselé Velikonoce přeji i já :)

Vlaďka Gubaničová ( Jana1)